Khanate – No joy (Khanate, 2001)

Reklamy

Nihilismus v troše sonetu

Cigareta tonik gin
trocha jazzu trocha blues
a obrázek Marylin
to je patos to je hnus

Jako zvíře v zrcadle
divím se své zvrhlosti
svojí touze vychladlé
marným snahám bohémství

Štěstí že jsme bez cíle
v evoluci zběsilé
vnořeni v moři dní

Na dnech moří původem
než tam zase odejdem
a svět se odlidní

Konkrétnost v troše abstrakce

Víš že není žádné mělo by
existuje jenom náhoda
roli v té hře nepíšeme my
oněmělí lháři přírody
neherci co hrají Hamleta
ignoranti ignorací
kteří chtějí zabít dogmata
a proto není žádné mělo by

.* ať se nikdo nezlobí

__________________________
* tečka

In profundis

… prostor
ve vaší tváři, a já jej miloval, otvíral vesmír,
kde jste již nebyly…

-R. M. Rilke, Elegie z Duina-

 

Je v tom, i není, něco osobního.
Jako okno do budoucnosti,
kam se bojíme podívat a nevíme proč.
Ona osobnost nesmí být nepříjemná
a musí nám vytvářet iluze jak slepcům –
až za tím vším je obecnost, která právě
je podstatou a principem, a pro nás jen tušením.
Pohlavní výběr jak vesmír bez cíle je
na pozadí souhvězdí genů;
nevidomý, který běží na místech,
kde nikdy nebyl.
Proto jste všechny dokonalé, dcery moří.
Proto chceme stát, vracet se,
a nakonec, jak vraky, utopit se ve vás.
Ale někdy něco ruší, a můžem si za to sami,
něco mezi námi,
něco, co nás nese jinam, kam nepatříme,
třebaže se tam z hlouposti stále uvězňujeme
jako do alcatrazů konvencí,
jako vrazi jiných možností –
jsme za živa zazdíváni.
A i když víme, že to všechno je k ničemu,
tak víme, že nepřestanem a že v tom není rozpor.
Mnoho bychom chtěli,
jiný řád, jiné bytí, jinou formu.
Chtěli bychom – a víc už nenahlédnem…

Elegie

Dali mi právo… ne!
možnost lhát
A já jsem umožnil
věřit lžím
jak děti věří pohádkám
a hlupci všem řečem

Nejvíc jsem lhal sobě
každé myšlence
a všechny upřímně zradil
a litoval
Ideje člověka jsou němé
ale koušou jak smečka vlků

Ale člověk nemůže
nemůže být vlkem
protože když to zkusí
neobstojí
Dali mu svědomí
které stejně ničemu nezabrání

Proto je nejhorší
ze všeho nejhorší věřit
Je to hereze lži
A nakonec uděláš
to co nejvíce nechceš
a čekáš

Na další chyby
jak sběratel ohyzdností
čekáš až zase něco pokazíš
než konečně umřeš
umřeš vrahu
a doufáš že ti prominou

ty ideje
ten hnus
ty omyly
a snad pak budeš
proměněn ve vzpomínku
v to co jsi nikdy nebyl